Letní OB soustředění

Jako již tradičně, v týdnu před Pěknými prázdninami jsme se vydali do Českého ráje na letní soustředění. Do posledního místečka jsme obsadili chalupu v Leštině (bydleli jsme vyloženě „na samotě u lesa“). S přípravou soustředění mi velmi mohli Matěj s Vendou, kteří sehnali mapy, Matěj pak připravil tři náročné tréninky – hady na bližší mapě Řáholec a kombotech a klasiku na vzdálenější Kosti. Vzhledem k tomu, že na mapy to nebylo úplně blízko, rozhodli jsme se letos poprvé vzít si s sebou na soustředění kola. Ale abychom nepředbíhali – na chalupě jsme se sešli v neděli odpoledne, ubytovali se a vydali se na krátký průzkum okolí. V pondělí už jsme začali naplno trénovat – dojeli jsme na mapu a tréninky otevřela technická krátká trať v nejhezčí části řáholeckého lesa. Po obědě v Sobotce jsme se do lesa vrátili a dali si „hnízda“. Příjemně unavení jsme se vrátili do chalupy a libovali si, jak výborný nápad to s těmi koly byl 🙂 V úterý nás čekala záludná trať Matějových hadů – les byl v této části značně zarostlý, některé cesty se tam ztrácely…a tak si leckdo v lese pobyl déle, než jsme očekávali. Nakonec se všichni z lesa zdárně vymotali a mohli jsme vyrazit na oběd do Jičína. Po návratu do lesa jsme si na těch samých kontrolách dali ještě rychlé „semtamy“ a jeli zpátky do chalupy.

Ve středu jsme vyrazili na Kost, museli jsme tedy nejprve zdolat asi 16km na kolech, ale po krásném výhledu na hrady Humprecht a Kost jsme se mohli vydat do těch pravých skalek – nejprve na kratší trať, kde Matěj odstranil z mapy cesty a běhali jsme tedy vyloženě po terénních tvarech, odpoledne nás pak čekala náročná klasika, kterou si Matěj i sám zavedl. Pak už jsme se mohli vydat zpátky do Leštiny, kam jsme dorazili až opravdu večer a řádně unaveni.

Čtvrtek byl posledním tréninkovým dnem a tak nás čekaly naše oblíbené štafety. Ty byly tentokrát tříčlenné, každý běžel dva krátké úseky, které jsem připravila zhruba v místech úvodní krátké tratě – tady byl les nejhezčí a nejtechničtější, s drobnými jámami a údolíčky i několika kameny. Vyrovnaný boj byl o první a druhé místo (1. nakonec byla štafeta Matěj-Háňa-Zdenička časem 41:40, druzí doběhli v čase 42:39 Jáchym-Lukáš-Ríša), na třetím místě skončila štafeta ve složení Honza-Aneta-Šimi (50:05) a těsně pod bednou Jonáš-Venda-Zůza (59:03). Původně plánovaný odpolední scorelauf jsme nakonec vypustili, po obědě jsme si prohlédli jičínské náměstí, navštívili Rumcajsovu ševcovnu a vydali se domů odpočívat.

V pátek, sobotu a neděli proběhly kultovní Pěkné prázdniny, letos s centrem v Rokytnici (Hrubá Skála), s výhledem na Trosky. Dařilo se nám střídavě, velkou radost jsem měla ze Šimonka, který se etapu od etapy lepšil, třetí etapu výborně zaběhli též Jonáš s Jáchymem. Každopádně všichni jsme si závody v Českém ráji užili, hledání kontrol mezi skalami je přece jen trochu jiná disciplína než běhání na Sletišti 🙂

Letos jsme vyzkoušeli kromě kol ještě jednu novinku – večeře jsme si vařili sami. Managementu vaření se ujala Monika, které za to patří velký dík! A poděkování jistě patří i Vendovi, který jí byl velkým pomocníkem.

Na rajčeti je pár fotek. Bližší info o PP jsou na stránkách  http://tur.cz/pekneprazdniny/ , kde najdete též spoustu fotek a také videa ze závodů.


Uveřejněno

v

,

od

Značky: