Rubrika: Soustředění

Tradičně v týdnu před Pěknými prázdninami proběhlo naše letní orienťácké soustředění. Účast byla nevídaná, celkem 25 osob, majitelé penzionu nám letos museli nachystat hned 3 přistýlky 🙂

Tak jako každý rok jsme nejen trénovali, ale hráli i různé hry, nechyběla samozřejmě bojovka a pobyt byl zpestřen nejen návštěvou turnovského koupaliště, ale i noční prohlídkou Valdštejna.

Vlastní soustředění zahájily sem-tamy, které na mapě vypadaly jednoduše, ve skutečnosti ale jsme si na nich prvně okusili svah táhnoucí se od Valdštejna k Pelešanům, běhali jsme tak trochu nahoru dolů 🙂 Nechyběl technický middle ani klasika, Venda přichystal závod štafet a zkusili jsme si i trénink sudá-lichá. Jirka D. a Jirka L. pak pro všechny připravili bojovku, tentokrát pojatou jako dobývání pokladu – OB trať byla zpestřena tím, že družstvo podle sesbíraných písmenek muselo složit báseň, po jejím přednesení pak získalo indicii lehce naznačující, kde by poklad mohl být ukryt…a když se několik indicií složilo dohromady, byl poklad nalezen!

Nejvydařenější básničku při bojovce složilo družstvo ve složení Honza, Maruška, Danča:

Tragický milostný příběh

Pepa Pytlák přinesl pytel plný pinií
Ladná lady Lydie lákala loupežníka v Lýbii
Drobné dívce donesl dárek David Dlouhý
Trochu tepla, topinku, tequillu, tolik této touhy…
Kouká, kruci, krysa, kapka krve kápla – krysa kiksla.

Ostatní jim ovšem zdatně šlapali na paty, všechny básně byly vážně vydařené! 🙂

Na závěr soustředění jsme se vydali do Malé Skály, kde letos probíhaly Pěkné prázdniny. Vzali jsme si s sebou našeho nového maskota, sele divočáka, kterého jsme pojmenovali Karel Hubert 🙂 Pořadatelé nás zavedli na Pantheon (páteční sprint) a do Drábovny (sobotní a nedělní krátká trať). Zejména sobotní etapa byla velmi mapově náročná, v těžkém terénu byla umístěna jedna kontrola ve skalách za druhou, nedalo se čeho chytit, od čeho se odrazit…a tak nejen z našeho oddílu, ale tak nějak povšechně na této etapě řada lidiček vzdala, byla diskvalifikována. I tak jistě nelitujeme, že jsme se tam vydali, terén to byl parádní 🙂

Na výsledky z PP se můžete podívat zde https://oris.orientacnisporty.cz/Vysledky?id=5603

a prohlídnout si můžete i bohatou fotogalerii https://www.zonerama.com/pekneprazdniny2/925508?fbclid=IwAR3UWsHB0IizYzZhA1S8X7GB_SSZ5kNsPPVj1CkQPYCZJcj4HvAzcCbBQ-Q

Za rok vyrazíme zase, už se těšíme!

proběhlo tradičně v týdnu před Pěknými prázdninami v Českém ráji

Počet účastníků byl letos poněkud proměnlivý, někteří přijeli později, někteří odjeli dříve….ale všichni si to jaksepatří užili!

Vzhledem k tropickým teplotám jsme soustředění v neděli odpoledne zahájili na pěkném koupališti v Turnově, opravdu trénovat jsme začali až v pondělí dopoledne, kdy jsme se vydali do svahu pod hradem Valdštejn, kde jsme podle „skalních“ piktogramů hledali ty správné objekty. Odpoledne nás pak čekaly okruhy, na kterých jsme si již vyzkoušeli běh údolíčky lemovanými skalními srázky 🙂 V úterý se dopoledne běžela klasika a odpoledne jsme došli do údolí za Valdštejnem prozkoumat ty pravé velké skály a průchody. Na středu pro nás Matěj připravil kombotech, odpoledne jsme pak náročném tréninku tak trochu odpočívali při scorrelaufu. A tak jako vždy soustředění zakončily štafety, ve kterých se bojovalo opravdu naplno. Čtvrteční odpoledne vyplnila bojovka s několika úkoly, v pátek jsme namasírovali nohy a těšili se na první etapu Pěkných prázdnin.

Nechyběly samozřejmě společenské hry, noční bojovka ani oslava Honzíkových narozenin. Na některé momentky se můžete podívat na naše rajče 🙂

Ubytování bylo letos opravdu super, obsadili jsme celý penzion a na jídlo chodili jen přes ulici. Takže se už všichni těšíme znovu za rok!

Stejně jako vloni jsme jarní soustředění spojili se závody Velikonoce ve skalách. Většina z nás odjela z domovů ve čtvrtek po obědě, aby si v Sosnové pod Českou Lípou zatrénovala v pěkném lese se skalními bloky. Takový příměstský les můžeme českolipským jen závidět 🙂

V pátek byla první etapa „Velikonoc“, kterou Pavel Klaška postavil v Kvítkově a která byla o něco méně náročná než další dvě etapy – jednalo se o zkrácenou klasiku a i převýšení nebylo nijak výrazné. Přímo na závody dorazili Honza + Honza a Katka se Šimim. Pěkně zaběhl Bořek, v nabité kategorii H14 pátý, já v D45B třetí, Any v D18 šestá, Petra v D35B sedmá. Odpoledne se děti vydaly hledat poklad pod Špičák, rozhlednu nad Českou Lípou, po cestě ještě musely plnit drobné úkoly. Večer dorazili Jáchym s Jonášem, kteří měli v sobotu posílit naše závodní řady, ale vše bylo jinak….Jonáš si přivezl rotavirovou infekci a hned v sobotu ráno skončil na dětské JIP místní nemocnice, Jáchym tak přišel asi o 1,5 hod. pozdě na start a již bez stresu si v klidu svou trať oběhl :-). Kromě toho Pilátovic rodina odjela v sobotu na svatbu příbuzným, takže jsme měli na startu E2 hned o 7 závodníků méně. Z mého pohledu byla E2 nejméně povedená, běhali jsme nahoru dolů, od Martiny Bochenkové jsem čekala mapově zajímavější závod. To třetí etapa byla mnohem hezčí, jen konec měla většina kategorií poměrně lehký, cestovky na úrovni DH10. Ale menší krpály a hezké terénní útvary v prvních třech čtvrtinách tratí to vynahradily 🙂 Já jsem startovala čtvrtá, jedničku a trojku jsem doběhla, ale v závěru mi chyběly síly, takže jsem skončila těsně pod bednou. Moc pěkně běžel opět Bořek (v E3 čtvrtý), hezky též Petra a v D12 Rozárka, dařilo se i Honzovi v H50 a pěkně si s terénem poradil také Pepa v H14. Katka se Šimim kvalitně potrénovali v B5, pro Šimiho to určitě bylo náročnější než H12 a hodně se toho naučil. I ostatní sbírali zkušenosti, které jistě v další OB kariéře zúročí 🙂

Počasí po celou dobu bylo parádní, domů jsme všichni přijeli opálení a bohatší o další orienťácké i mimoorienťácké zkušenosti 🙂

Na rajče jsem dala fotky, mrkněte se.

Již tradičně v týdnu před Pěknými prázdninami se konalo letní soustředění. Po nečekaných peripetiích s ubytováním jsme nakonec zakotvili v nám známém penzionu Ráj ve Skokovech, odkud je to do lesa co by kamenem dohodil. Kompletní mapu Kost máme již od předloňska k dispozici, takže bylo vyřešeno a spolu s Matějem jsme připravili několik různých tréninků, které jsme letos proložili netradiční bojovkou, koupáním i lukostřelbou….

Vše jsme zahájili krátkým tréninkem v neděli odpoledne, kdy se účastníci po dvojicích vydali na sem-tamy a prvně trochu přičichli ke skalám. Večer jsme na Honzíku počest snědli dort ve tvaru OB lampionku a poté sledovali moc pěkně udělaný záznam z mistrovství světa v Rize.

V pondělí dopoledne nás čekal Matějův kombotech – na mapě byly vymazané cesty a některá místa ještě zcela překryta. Méně zdatní jedinci šli samozřejmě trať na klasické, neupravené mapě. Odpoledne se všichni proběhli po menších okruzích, opět ale sahajících mezi skály. V úterý dopoledne nás pak čekala technická krátká trať, která byla připravená ve 3 obtížnostech, vždy však borce zavedla do těch opravdu pořádných skal a průchodů. Na odpoledne pak byla připravena netradiční bojovka, která byla úplně pro všechny – malé i velké, mladší i starší…..vytvořili jsme dvojice, které plnily různé úkoly a jejich splnění dokumentovaly fotkami v mobilu. Zajímavé pak bylo společné hodnocení, kdy jsme si společně zhotovené fotky prohlíželi a dohadovali se, kdo daný úkol nejlépe splnil. Výkony byly velmi vyrovnané a podle fotek bylo vidět, že kreativnost a nápady orienťákům rozhodně nechybějí 🙂

Ve středu dopoledne se zdatnější vydali na „hadici“ – snažili se udržet v úzkém koridoru mapy, méně pokročilí si pak dali trénink „sudá-lichá“. Odpoledne jsme se zchladili v rybníku v Žehrově, omladina se zde pak vyblbla na trampolíně a houpačkách. Zakončení tréninků jako vždy zajistily štafety, které byly letos tříčlenné. Snažili jsme se účastníky do štafet spravedlivě rozdělit, ale závodu zcela suverénně vévodila štafeta Honzík-Katka-Monika a i mezi dalšími štafetami byly celkem značné rozdíly. Stačí zásek jednoho ze štafety a je to….. Odpoledne pak všechny čekal krátký výlet s překvapením – mohli jsme si vyzkoušet lukostřelbu a po zacvičení jsme se vydali do lesa střílet na zvířata (samozřejmě gumová 🙂 ). Na statku jsme se pomazlili s místním hafanem, cestou zpět jsme potěšili ovečky…..a večer jsme všichni spokojeně šli spát a těšili se Pěkné prázdniny (o nich třeba napíše někdo jiný).

Na rajčeti je pár fotek, určitě tam ještě spousta dalších přibyde, fotoreportérka Dita vše také dokumentovala.

Letošní jarní soustředění jsme pojali velmi sportovně a soutěživě – v rámci soustředka jsme se totiž zúčastnili tradičních závodů „Velikonoce ve skalách“.  Soustředění začalo ve čtvrtek kratším tréninkem, na kterém jsme trochu přičichli ke skalám, abychom hned v pátek mohli vyběhnout mezi skály na ostro. Bojovali jsme nejprve v Nedamově, na druhou a třetí etapu jsme se pak přesunuli k Jestřebí, kde se v lesích tyčily k nebi skály ještě skálovatější. Obtížnost, jak mapová, tak fyzická, postupně narůstala, všichni jsme se s tím však statečně poprali. Moc hezky běhal v H10L Jaromír, který po vítězství v první etapě a třetím místě v etapě druhé vybíhal do lesa na druhém místě, které na doběhu uhájil před dotírajícím třetím borcem. Radost byla veliká a Jaromír si to na bedně jaksepatří užil. Radost měly i holky, které na začátku sezóny zvolily jednodušší tratě kategorie B3. Jako první vybíhala do třetí etapy Zuzka, trochu se však v lese zasekla a s přehledem tak zvítězila Háňa (v E1 4., v dalších dvou etapách 1.), Zuzka uhájila druhé místo (1., 2., 6.). Moc hezky v této kategorii běhala i Amálka, která po menším zaváhání v E2 skončila celkově pátá (2., 8., 4.). Bořík trochu zazdil první etapu, ale pak se zlepšoval a poslední etapu dokonce vyhrál! (19., 5., 1.) a v H14 vybojoval celkově krásné 6. místo. Větší kluci bojovali sami se sebou, fyzická náročnost byla na začátku sezóny asi příliš velká, Jonášovi v H18 stačily výkony na celkově 10. místo (13., 14., 10.), Jáchymovi a Lukášovi v H20 na 10. a 11. místo. Na dno sil si určitě sáhl i Miro, v H35A celkově 16. (19., 19., 21.). Rozárka v první etapě DISK (nějak špatně razila kontroly), v E2 27. a pak na ni padla nějaká únava, takže třetí etapu raději vypustila. Petra statečně bojovala v D35B, mezi skalami se ji někdy líbilo, někdy trochu méně…celkově jí to vyneslo pěkné 7. místo (8., 10., 7.). Mně dvě pátá místa vynesla po dvou etapách místo třetí, v E3 jsem pak ještě jednu soupeřku předběhla a s celkově druhým místem jsem byla spokojená :-). Denča, Dita a Honzík potrénovali v T3, Katka zkusila B5, Šimi se od druhé etapy připojil k Jaromírovi, Kačka trénovala v kategorii P.

V sobotu odpoledne nám zbyl čas i na výlet (menší část se vydala na Bezděz, větší na stezku kolem Máchova jezera). U Mácháče jsme trochu zmokli, ale nejsme z cukru, že.

Večery jsme trávili společně ve společenské místnosti, diskutovalo se nad postupy, hrály se hry a také se při kytaře, jejíž struny rozehrála Petra, zpívalo.

Po velké radosti, kterou nám přineslo vyhlašování, jsme se spokojeni rozjeli do svých domovů 🙂

Na rajčeti už jsou fotky, mrkněte se.